Proč jsem se rozhodla právě pro Spajkyho?
Jednoho dne roku 2007, poté co nám zemřel náš rodinný pejsek, jsem zjistila, že se můj život stává jednotvárným. Chtělo by to nějakou změnu, něco, co by mě vytáhlo od počítače, někoho kdo by zahnal moje chmury, byl by mi tichou oporou, uměl mě rozesmát. Co si tak splnit dávný sen a koupit si pejska jenom pro sebe?
Začala jsem vybírat tu správnou a pro mě vhodnou rasu. Líbilo se mi hned několik plemen. Ale většina z nich byla pro mě nevhodná. Jelikož žiji stále u rodičů, tak jsem si nemohla koupit domů velkého psa. Ano, retrívři, rotvajleři, pitbulové jsou opravdu krásní, ale pro nezkušenou mladou holku, asi přeci jen dost těžký oříšek :-)
Tak co třeba něco malého? Yorkšírský teriér? Ne, toho opravdu ne, chci psa a ne hračku. Nevím, ale mít psa u kterého se člověk msí furt strachovat, aby mu něco neudělal, nepřivřel do dveří, nezalehl a tak, to by nebylo nic pro mě.
Ve středních plemenech se mi zalíbil entelbušský salašnický pes, border kolie a beagle.
Nakonec jsem si kvůli povaze a krásným očím vybrala bígla (no naznačila jsem příteli, že by se mi líbil a on mi ho dovezl pod stromeček :-) )
Je to pejsek velikostně tak akorát, hodí se na jakýkoliv psí sport - agility, dog-dancing, stopy, poslušnost, obrana - ano i obranu můžete s bígloušem dělat!
Je to pejsek dobrosrdečný, hodný, přátelský, věčně dobře naladěn. Ale všechny případné zájemce musím upozornit, že se jedná o velice paličaté plemeno. A taky pokud se rozhodnete pro bígla, tak si uvědomte, že je to lovecký pes, miluje běhání, pohyb, hry... Určitě se nespokojí s válením doma na gauči.
I když třeba nejdeme na procházku, tak "povelujeme", pereme se, přetahujeme se, hrajeme si,... Má strašně rád, když je středem pozornosti.
To by asi tak pro začátek stačilo... :-)